TUKY, MASTNÉ KYSELINY

Tuky spolu s bílkovinami a sacharidy patří mezi základní složky potravy.

Tuky jsou základní součástí mozkových a nervových buněk. Starají se o pružnost nervových vláken, aby se informace rychleji přenášely.

Také jsou důležitým zdrojem energie pro lidské tělo, gram tuku dodá tělu 9 kalorií, zatímco sacharidy a bílkoviny pouze kalorie 4.

Některé tuky jsou také zdrojem esenciálních, pro lidský organismus nepostradatelných mastných kyselin. Ty se účastní celé řady klíčových procesů v těle. Přitom si je tělo není schopno vyrobit, a musejí být proto dodávány z vnějších zdrojů.

Podle složení se dělí na

• NASYCENÉ - SFA, SAFA
  Vyšší konzumace nasycených kyselin vede ke zvyšování cholesterolu v krvi, prozánětlivého stavu organizmu a dalším negativním vlivům, zejména na srdečně cévní systém.
• NENASYCENÉ - MUFA (MONONENASYCENÉ), PUFA (VÍCENENASYCENÉ)
  
  Jedná se o přírodní pro lidský organizmus nepostradatelné látky.
  
  
  Přispívají ke snižování cholesterolu v krvi, mají protisrážlivé a antiarytmické účinky, příznivě působí na srdečně-cévní systém.
  Dále se rozdělují na omega-3 (kyselina alfa-linolenová, ALA) a omega-6 (kyselina gama-linolenová, GLA), označované jako nenasycené mastné kyseliny podle charakteru chemických vazeb.
  
• TRANS-NENASYCENÉ - TFA
  Mají výrazně negativní vliv na naše zdraví, zejména na srdečně-cévní systém a diabetes mellitus 2. typu. Často vznikají při ztužování tuků a olejů.

Podle vlivu na lidský organizmus je možné tuky rozdělit na špatné a dobré.

ŠPATNÉ TUKY jsou hlavně ty, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin.
Jedná se především o tuky živočišného původu, Existují ale i rostlinné tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny - tuk palmojádrový a kokosový, které se používají jako levnější náhražka za smetanu.

Tzv. DOBRÉ TUKY s obsahem převážně nenasycených mastných kyselin, jsou především rostlinného původu. Samozřejmě s výjimkou tuku rybího.

• Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

  Podílejí se na struktuře a funkci fosfolipidů v buněčné membráně a glykolipidů v nervové tkáni. Představují významný zdroj energie, ovlivňují stah svalstva, srážení krve, bolest i zánět.
  
  Mezi významné nenasycené mastné kyseliny se řadí zejména kyselina linolová, linolenová a kyselina arachidonová. Jedná se o esenciální kyseliny, které si lidský organismus nedokáže sám syntetizovat, musí být proto přijímány potravou.
  
  Oproti tomu jiné omega-3 mastné kyseliny, kyselinu olejovou a palmito-olejovou dokáže tělo vytvářet.
  Mají pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, ovlivňují chování krevních destiček a červených krvinek, působí na imunitní systém, ovlivňují vývoj i onemocnění centrálního nervového systému.
  
  Velký význam má užívání omega-3 kyselin v těhotenství. Má totiž vliv na porodní váhu miminka a mění samotnou délku těhotenství.
  Z přirozených zdrojů se omega-3 nenasycené mastné kyseliny nachází zejména v rybách. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója, slunečnicová i sezamová semínka, pšeničné klíčky a kukuřice.
  
  

• Omega-6 nenasycené mastné kyseliny

  
  
  

• Omega-9 nenasycené mastné kyseliny

  Mají antibakteriální a protiplísňové účinky, příznivě ovlivňují krevní tlak, cukrovku, nervový systém. Chrání před osteoporózou, revmatoidní artritidou, srdečně-cévními chorobami a některými druhy rakoviny.
  Nedostatek těchto tuků způsobuje artritidu, lámavé nehty, zažívací problémy, pocity hladu, podráždění i únavu.
  
  Také může mít vliv na vypadávání vlasů a zhoršenou koncentraci.